Titulek článku nesmí zůstat prázdný

5. listopadu 2012 v 20:00 | Sáároušš
Název článku je celkem dost neinteligentní a má vyjadřovat, jak strašně dlouho mi trvá a jak mi vadí vymýšlet názvy článků. Tahle věta mi vždycky vyskočí, když chci název vymyslet pozdějš a místo toho začít psát text článku, nebo autora.
Popravdě, někdy opravdu není možné vmísit všechny pocity do jednoho názvu.

Po měsící úspěšného nic nedělání a naprostého flákaní ve škole (koukání na filmy, žádné zápisy,apod.), které jsem naprosto nechápala a přišlo mi nesmyslné se to pomalu začíná dostávat do těch starých, normálních, učících kolejí. A ani mi to moc, popravdě, nevadí.
Už se snažím dělat scio testy, protože příští rok budu dělat přijímačky na gymnázium a chci se dostat. Musím dopilovat matiku, protože i navzdory tomu, že mi zatím úspěšně vychází samé 1, se scii to vždy dopadne naprosto jinak a naprosto mimo mou normu a já si připádám jako naprostej nevzdělanej blbec.
Ale tohle je asi dost nudné téma na probírání.
Zas na mě o víkendu dolehla Missing things/people nálada. Přijde mi neuvěřitelný, jak se během dvou hloupých let mohlo všechno tak strašně změnit. Škola, lidi, věci, všechno. Já se asi taky svým způsobem změnila, doufám že k lepšímu (i když komentáře mých vrstevníků tomu v poslední době doopravdy neodpovídají. "Až moc chytrá", "ZASE ti něco vadí" <-přitom je to poprvé, apod. Opravdu jsem tak hnusná mrcha?) jenom to na sobě prostě vnímám méně. Kdybych měla schopnost tuto skutečnost vycítit, připravit se na ni, vnímala bych to úplně jinak. Obecně přístup ke všemu a všem se změnil. Já to nevnímám jako změnu k horšímu. Myslím, že je dobré, že jsem si uvědomila a srovnala si v hlavě své priority, co je prostě sračka a co je naopak dobrý nápad/připomínka/fakt a mohl/a by být mnou uskutečněn/a či podpořen/a. Zatracený lomítka.
Zkrátka a prostě jsem se přestala bát vyslovovat upřímně svůj názor na ty vážnější věci.
A já mám takový pocit, že mě lidi asi přestávají mít rádi.

Zpracovávám úvahu do zeměpisu na téma Proč lidé věří v Boha související s látkou, kterou probíráme - náboženství. Je to pro mě zase něco jiného a je jedině dobře, že já sama jsem věřící. Můj zeměpisář se zdá být jako upřímný fanoušek mých slohových prací. Je pěkné mít okolo sebe někoho, kdo to myslí opravdu vážně a jenom nekritizuje.

Začala jsem kreslit. Vždycky jsem si to strašně přála umět a pomalu si uvědomuju, že věci, co mám ráda se malujou hned líp, takže toho hojně využívám^^ (jakože není čas nikde jinde, než ve škole...), ale asi ještě nemám odvahu vypouštět to ven :D

Můj počítač se znovu dal do kupy, za což jsem vděčná, ale to mě přivádí k otázce co bych si vlastně měla přát k těm narozeninám?...
Jo, další věc, co musím ještě vylepšit...




Beztak jich je víc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama