Společnost a lidé v ní.

26. listopadu 2012 v 20:18 | Sáároušš
Někdy mám pocit, že nic kolem mě není normální, reálný, že všechno je jenom něčí výmysl a my jsme figurky. Figurky ve hře bez pravidel. S životem s jasným a předepsaným. Kniha se začátkem a koncem. S náhodami silně ovlivňujícími naše jednání. Proč.


Všechno má tendence se opakovat. Když jsem byla šťastná, že budu moci být konečně motivována a budu se moci možná konečně prosadit, protože ve škole budou psací měsíce, nevěděla jsem, že to ze mě bude lézt jak ze chlupaté deky. Minulý měsíc na téma Můj pes letí do kosmu jsem nevymyslela nic.
Psací měsíc je tentokrát na téma V krajinách fantazie. A já nemám absolutně žádnou inspiraci. Když nemám podněty k psaní, nejraději bych si vypsala duši. Když ano, nic ze mě nevypadne. Štve mě to a vadí mi to.
Znovu přemýšlím o zveřejnění povídky, o které jsem tu mluvila. Neskákej je jedna z nejcitlivějších, které jsem kdy napsala. Je inspirována písničkou a jak už název napovídá, je na téma sebevraždy. Tohle téma na povídky úplně nemusím, protože prostě obecně sebevrahům lehce opovrhuji. Ale když už jsem měla inspiraci, řekla jsem si, že by nebylo špatné to sepsat. Nechci říct, že je odsuzuji, ale jsem zastáncem toho trochu klišé názoru, že prostě problémy se dají řešit i jiným způsobem. Ale chápu, že tato ohraná věta způsobuje, že ročně sebevrahů čím dál tím přibývá. A taky rozumím tomu, že je to částečně společností a tím, jak se k sebevrahům otáčejí všichni zády. Ne částečně. Určitě.
Znám hodně lidí z mého okolí, s kterýma se bavím, kterým život podkopl nohy neskutečným způsobem. Ztratili lidi, který milovali. Člena rodiny. Matku, otce, sestru.... A v životě jsem z jejich úst neslyšela vyřknout větu, která by měla něco společného se sebevraždou. To, že bývali v depresi, je normální. Že se ještě možná řežou, asi taky dokážu pochopit. Rozumím proč.
Ale děti, co si myslí, že život nemá cenu, protože se s nimi rozešel kluk/holka, mi úplně normální nepřijdou.
Nechci tady nikoho soudit ani poukazovat na to, jak moc je naše společnost zkažená. To si každý může ve své hlavě srovnat sám. Nikdo nemá právo soudit, nebo být souzen. Ani jedno z těchto dvou věcí nedává smysl a měly by se zakázat.

Ale zkusme se i přesto zamyslet nad tím, jaké jsou hlavní faktory toho, že se lidé rozhodují páchat sebevraždu.

Jaký podíl na tom má společnost?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 _EvFan_ _EvFan_ | Web | 1. prosince 2012 v 22:06 | Reagovat

Pěkně napsáno, není to zbytečně rozepisováno na několik odstavců, přesto to má svojí hloubku.
Otázky tohoto typu si kladu poměrně často, pokaždé se zděsím když dojdu k závěru, že lidé na tom mají mnohem větší podíl, než si vůbec myslíme.

A mimochodem, neostýchej se s uveřejněním povídky, jsem si jista, že nebudu jediná, kdo si jí rád přečte:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama