Černá kočka

12. září 2012 v 18:25 | Sáároušš
Jistě chápete moji lehkou absenci zde zapříčiněnou školou. I když ono když se tak koukám. Bejvaly větší. Inu... Něco oddechového, pokud jste na tom stejně unaveně jako já.

Vracela jsem se domů ze školy. Na silnici, kde se zdálo, že tudy neprojela žádná živá duše už hodně dlouho, jsem zahlédla černou kočku. Dívala se na mě svýma velkýma, kulatýma, černýma očima jako kdyby po mně něco chtěla. Jednu chvíli jsem měla strach, že mě chce těma očima probodnout. Měla jsem pocit, že jsem ji už jednou viděla. Zkoušela jsem normálně pokračovat v cestě,jakože se nic neděje, jenže po chvíli jsem zjistila, že se kočka tichými kroky přibližuje ke mně a já už doopravdy dostala strach.
Ne, že bych se bála kočky. Ale ten způsob, jakým mě sledovala jako kdyby se měla za chvíli proměnit v tu čarodějku, co byla v Harry Potterovi. Vůbec nemám ponětí, proč mě napadlo právě tohle. Každopádně kočka mě stále sledovala a já neměla to srdce ji odehnat pryč, protože třeba by se mi to ještě mohlo vrátit v podobě nějaké ošklivé smůly. Konečně jsem se dost ala domů a kočka se na mě pořád dívala těma svýma tmav ýma očima, jednou zamňoukala a potom, když už viděla, že si vytahuji klíče se otočila a se švihnutím ocasu odkráčela pryč těmi svými ladnými kroky, jakými zamnou kráčela celou tu dobu.
Zatím co jsem si odemykala dveře, nahlas jsem si oddychla a když jsem je vyndala, zalomila jsem si klíč v zámku. Taková smůla!
Třeba jsem tu zatracenou černou kočku nakonec vážně měla odehnat. I kdyby se z ní měla stát čarodějka z Har ryho Pottera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Můzra Můzra | Web | 20. září 2012 v 19:50 | Reagovat

Já černý kočky miluju. A ještě nikdy mi žádná nepřinesla smůlu, přestože se říká, že ty přebíhající přes cestu by měly.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama